Poznávání nové kultury
Vyrazili jsme na výlet do Maroka, vzhledem k tomu, že z Malagy létá pravidelně společnost Ryanair hned do několika destinací v Maroku tak jsme na doporučení mého marockého kolegy z práce vyrazili do Tangieru. Let trval pouhých 35 minut, zamířili jsme k pasové kontrole a po ní ke stánku s datovými SIM do telefonu, protože s běžnou SIM by vás telefonování a internet vyšel pěkně draho.
Pořídili jsme si 10GB SIM za 10€,která by měla být dostačující na 7 dní. Později jsme zjistili, že se dá sehnat i levněji, ale nemáte úplně jistotu, zda bude fungovat. Slečna ve stánku, se mírně zastyděla, když nám říkala, že 5G internet tam bohužel nefunguje, že mají jen 4G, nicméně si s tím v pohodě vystačíte, jen na určitých místech, není signál dost silný.
Cesta z letiště
Na letišti už nás čekal domluvený odvoz, který nás dopravil k blízkosti našemu ubytování. Cena dopravy z letiště se pohybuje od 150DHM do 250DHM, to už záleží na tom, jak jste šikovní ve smlouvání.
Na přesnou adresu už jsme museli dojít pěšky, jelikož jsme se ubytovali ve staré části Tangieru, kudy autem neprojedete. Vstoupili jsme do úzkých uliček a po chvilce bloudění, dorazili k našemu ubytování. Co Vás může trochu nemile překvapit, je všude přítomný zápach kočičích exkrementů, ale není to nic, co by se nedalo zvládnout.
Dveře nám otevřela manželka majitele spolu s malým synem a spustili na nás francouzsky, když jim došlo, že tudy cesta nevede. Přinesli nám telefon, přes který jsme se domluvili s majitelem, který mluvil jak anglicky, tak španělsky, že přijede během chvilky, ať si mezitím dáme čaj na terase.
Dům, kde jsme byli ubytovaní, byl 300 let starý, avšak moc hezky zrekonstruovaný v marockém stylu. Spodní část obýval samotný majitel s rodinou, v 1. patře se nacházela jídelna pro hosty, kde se každý den podávala snídaně a v dalším patře byl náš a ještě dva pokoje. Z našeho patra byl také přístup na sluníčkem vyhřátou terasu.
Objevujeme staré město
Po krátkém rozhovoru s majitelem a vypití výborného hodně sladkého mátového čaje, který je tady typický v jakoukoliv denní hodinu, jsme se vydali na průzkum starého města. Dorazili jsme k tržnici, kde nás zahltil nespočet vůní, chutí a barev. Pytle plné koření všech druhů, na které si jen vzpomenete. Nechyběly také stánky s „originálním“ značkovým oblečením.
Přepadl nás hlad, a tak jsme se v tržnici posadili do restaurace Dar Harroush, a protože byl pátek a to je den cous-cousu, tak jsme si zrovna jeden objednali společně s tajinem s pečeným kuřetem na citronech a olivách, k pití jsme si dali čerstvý mangový džus. Kombinace chutí nás naprosto ohromila, všechno chutnalo výborně a tahle večeře nás stála v přepočtu pouhých 22€.
Po příchodu na ubytování nás očekával majitel i s krabičkou místního cukroví, v kterém převažují hlavně mandle, bývá plněné čokoládou a je hodně sladké, nicméně výborné a připomíná trochu naše vánoční cukroví. Dal nám rady, kam vyrazit, co vidět a povyprávěl nám taky něco o sobě a místním životě. Dokonce se nezapomněl pochlubit, že je známý na instagramu a má přes 50 tisíc sledujících.
Jsem nadšenou obyvatelkou a obdivovatelkou Španělska, splnila jsem si svůj dlouholetý sen žít u moře. Pokud i Ty sníš o takovém životě, pomůžu ti při vyřizování nezbytných formalit. Více se o mně dozvíte v sekci Můj příběh